|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Obraz Elišky Přemyslovny v kronikách a v beletrii
Hráchová, Michaela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit pohled na postavu Elišky Přemyslovny v kronikářských a v beletristických textech. V první části se práce zabývá textem Zbraslavské kroniky a vztahem Petra Žitavského k Elišce Přemyslovně a vlivem tohoto vztahu na výsledný text Zbraslavské kroniky. Ve druhé části se práce zabývá beletristickými texty druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Pozornost je upřena na klíčové scény ze života Elišky Přemyslovny a jejich zobrazení různými autory a na Eliščinu postavu v jednotlivých textech jako takovou, na její vývoj a charakteristiku. Záměrem této části práce je ukázat, jakým směrem se zobrazování Elišky Přemyslovny v beletrii vyvíjí od poloviny 20. století do současnosti.
|
|
|
Ideově-tematická koncepce trilogie M. Matiosové Colodka Darusja. Nacіja. Majže nіkoli ne navpaki
Danylyuk, Myroslava ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Diplomová práce je věnována tvorbě současné ukrajinské spisovatelky Marije Matiosové. Zvláštní pozornost je soustředěna zejména na analýzu její trilogie, zahrnující díla Sladká Darusja, Národ a Téměř nikdy ne naopak. Cílem práce je prozkoumat ideologicko-tematickou koncepci jednotlivých románů a mechanismy, kterými spisovatelka tuto koncepci zprostředkovává. Úvod je věnován poměrně detailní analýze současného literárního procesu, problematice genderového diskursu v ukrajinské literatuře a charakteristice dalších diskursů, do nichž spadá autorčina tvorba. Na základě této analýzy je následně osobnost Marije Matiosové zařazena do kontextu současné literatury. Hlavní část je zaměřena na rozbor konkrétních okruhů zkoumané trilogie a vytyčení specifik jejího přístupu. Největší pozornost bude soustředěna na autorčinu osobitost zpracování historické problematiky, specifikum vykreslení ženských obrazů a charakteristiku vybraných konceptů (konkrétně vesnického lidu a hříchu), dominujících ve zkoumané trilogii. V závěru je vyhodnocena její vyjímečnost a přínos pro současnou literaturu.
|
|
|
Ideově-tematická koncepce trilogie M. Matiosové Colodka Darusja. Nacіja. Majže nіkoli ne navpaki
Danylyuk, Myroslava ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Diplomová práce je věnována tvorbě současné ukrajinské spisovatelky Marije Matiosové. Zvláštní pozornost je soustředěna zejména na analýzu její trilogie, zahrnující díla Sladká Darusja, Národ a Téměř nikdy ne naopak. Cílem práce je prozkoumat ideologicko-tematickou koncepci jednotlivých románů a mechanismy, kterými spisovatelka tuto koncepci zprostředkovává. Úvod je věnován poměrně detailní analýze současného literárního procesu, problematice genderového diskursu v ukrajinské literatuře a charakteristice dalších diskursů, do nichž spadá autorčina tvorba. Na základě této analýzy je následně osobnost Marije Matiosové zařazena do kontextu současné literatury. Hlavní část je zaměřena na rozbor konkrétních okruhů zkoumané trilogie a vytyčení specifik jejího přístupu. Největší pozornost bude soustředěna na autorčinu osobitost zpracování historické problematiky, specifikum vykreslení ženských obrazů a charakteristiku vybraných konceptů (konkrétně vesnického lidu a hříchu), dominujících ve zkoumané trilogii. V závěru je vyhodnocena její vyjímečnost a přínos pro současnou literaturu.
|
|
|
Reflexe bělohorské doby v české historické próze 19. století
Bruknerová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je reflexe bělohorských událostí a života v pobělohorské době v česky psané beletrii 19. století. Na vybraných prozaických dílech (především Jiráskových) bude ukázáno, jak byla v 19. století formující se českou společností vnímána bělohorská bitva a především její důsledky. Pozornost bude věnována zejména tomu, jak se v jednotlivých historických prózách utvářel bělohorský mýtus a s jakými národními a politickými zájmy a ideály, případně s jakými odlišnostmi a preferencemi, jednotliví autoři k bělohorské látce přistupovali.
|
|
| |
|
|
Karel Slavoj Amerling jako postava románů Vladimíra Macury
Malá, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodou, jakou využíval Vladimír Macura při tvoření své tetralogie historických románů Ten, který bude. Na příkladu postavy Karla Slavoje Amerlinga, která je inspirována historickou osobností, se pokusí postihnout vztah mezi dokumenty a informacemi ze zdrojů, jako jsou paměti či korespondence, a románovou fikcí. Přihlédne rovněž k odborné práci Vladimíra Macury, který se Karlem Slavojem Amerlingem a problematikou českého národního obrození intenzivně zabýval. Vedle vyjmenování rozdílů a podobností se právě s přihlédnutím k nim práce v závěru pokusí o interpretaci románů.
|
|
|
Obraz Elišky Přemyslovny v kronikách a v beletrii
Hráchová, Michaela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit pohled na postavu Elišky Přemyslovny v kronikářských a v beletristických textech. V první části se práce zabývá textem Zbraslavské kroniky a vztahem Petra Žitavského k Elišce Přemyslovně a vlivem tohoto vztahu na výsledný text Zbraslavské kroniky. Ve druhé části se práce zabývá beletristickými texty druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Pozornost je upřena na klíčové scény ze života Elišky Přemyslovny a jejich zobrazení různými autory a na Eliščinu postavu v jednotlivých textech jako takovou, na její vývoj a charakteristiku. Záměrem této části práce je ukázat, jakým směrem se zobrazování Elišky Přemyslovny v beletrii vyvíjí od poloviny 20. století do současnosti.
|
|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Osud romantických literátů v beletristickém zpracování (Pflegrův román "Ztracený život", Fričova próza "Naši předchůdci", Rüfferův román "Zrádce národa")
Šimůnková, Pavla ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tématem této práce je zpracování životních osudů tří romantických literátů v beletristických dílech z 19. století. Práce se zaměřuje na román Eduarda Rüffera Zrádce národa, v němž vystupuje postava Lapina, pro niž se stal vzorem spisovatel Karel Sabina, dále na román Gustava Pflegera-Moravského Ztracený život, jehož hlavní hrdina Jaromír Olšovský byl vzdáleně inspirován osudy revolucionáře Josefa Václava Friče, a nakonec novelu Naši předchůdci, v níž zpodobnil právě Josef Václav Frič osudy básníka Josefa Jaroslava Kaliny. Na základě srovnání s odbornými monografiemi a biografickými studiemi práce postihuje, co ze života uvedených osobností bylo převedeno do života románových postav, jakým způsobem byla tato fakta interpretována a jaké skutečnosti z jejich života byly naopak v beletristickém zpracování potlačeny. Práce se také zaměřuje na hlavní motivy, které konstruují dané literární postavy.
|
host ::
RSS.